Karlův most - Staroměstská mostecká věž

Karlův most je nejstarší stojící most přes řeku Vltavu v Praze a druhý nejstarší dochovaný most v České republice. 

Muzeum Karlova mostu v několika sálech původního špitálu Křížovníků a kostela sv. Františka přibližuje návštěvníkům v mnoha rovinách zejména mostní stavitelství a vše, co s ním souvisí. 

Muzeum Karla Zemana představuje celoživotní dílo světově uznávaného filmového tvůrce Karla Zemana a jeho filmové triky, kterými proslavil českou kinematografii 20. století. Výstava mapuje Zemanovu tvorbu od prvních animací a loutkových filmů ve čtyřicátých letech minulého století až po tvorbu z jeho posledního tvůrčího období.

Původně raně gotická stavba kostela vznikla v polovině 13. století v místech románské baziliky.

Klementinum je komplex, který se nachází mezi Karlovou a Křížovnickou ulicí.

Vojtěch Náprstek (1826-1894) založil původně České průmyslové muzeum.

Betlémská kaple je národní kulturní památkou a prvním kazatelským chrámem v Evropě.

Pozdně renesanční budova na Malostranském náměstí se po zdařilé rekonstrukci z let 2006-2009 stala kulturně společenským centrem.

Betlémská kaple je národní kulturní památkou a prvním kazatelským chrámem v Evropě.

V Praze na Malé Straně v Karmelitské ulici stojí kostel Panny Marie Vítězné.

V Praze na Malé Straně v Karmelitské ulici stojí kostel Panny Marie Vítězné.

Z důvodu rekonstrukce prodej ukončen, doprodej pouze v eshopu

Chrám Sv. Mikuláše je postaven v přirozeném centru Malé Strany, kde již v r. 1283 stál farní kostel Sv. Mikuláše a v období středověku zde bylo tržiště s románským kostelíkem Sv. Václava.

Nepochybnou dominantou Malé Strany je barokní kopule kostelu sv. Mikuláše s přiléhající, stejně vysokou věží.

Kavárna Slavia se nalézá v přízemí paláce Lažanských, který stojí na rohu dnešní Národní třídy a Smetanova nábřeží.

Kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí patří mezi nejpozoruhodnější stavby barokního stylu v Praze.

Národní divadlo je reprezentativní scénou České republiky. Je jedním ze symbolů národní identity a součástí evropského kulturního prostoru. Je nositelem národního kulturního dědictví a zároveň prostorem pro svobodnou uměleckou tvorbu.

Národní divadlo je reprezentativní scénou České republiky. Je jedním ze symbolů národní identity a součástí evropského kulturního prostoru. Je nositelem národního kulturního dědictví a zároveň prostorem pro svobodnou uměleckou tvorbu.

Je to nejstarší dochovaná synagoga ve střední Evropě, druhá nejstarší a nejstarší užívaná na světě.

Staroměstská radnice se stala centrem samosprávy Starého Města pražského v roce 1338, kdy získali k jejímu založení měšťané souhlas od krále Jana Lucemburského. 

Staroměstská radnice se stala centrem samosprávy Starého Města pražského v roce 1338, kdy získali k jejímu založení měšťané souhlas od krále Jana Lucemburského. 

První restaurace na pražském Staroměstském náměstí, která je určena především tuzemské klientele, jež ocení tradiční českou kuchyni v moderní prezentaci, nejlepší moravská a česká vína a plzeňské pivo z tanku. Název podniku odkazuje na historii objektu, ve kterém se v 18. a 19. století skutečně razily mince.

První restaurace na pražském Staroměstském náměstí, která je určena především tuzemské klientele, jež ocení tradiční českou kuchyni v moderní prezentaci, nejlepší moravská a česká vína a plzeňské pivo z tanku. Název podniku odkazuje na historii objektu, ve kterém se v 18. a 19. století skutečně razily mince.

Kavárna Café Louvre na dnešní Národní třídě, která byla otevřena roku 1902, patřila vždy k nejvýznamnějším pražským podnikům. Od počátku byla špičkou pražského kavárenství a centrem kulturního dění.

Zlatá ulička, dříve nazývána Zlatnická, byla pravděpodobně obývána zlatníky. Vznikla mezi románským a pozdně gotickým opevněním severní části Hradu.

Bazilika svatého Jiří vznikla jako druhý kostel na Pražském hradě. Z původní stavby založené kolem roku 920 knížetem Vratislavem I. se zachovaly jen základy.

Španělská synagoga je součástí Židovského muzea v Praze.

Počátky historie Pražského hradu sahají až do poloviny 9. století, kdy se stal sídlem rodu Přemyslovců.

V roce 1843 se krejčí Jakub Pinkas doslýchá o pivu, které právě začali vařit v Měšťanském pivovaru v Plzni.