Nepochybnou dominantou Malé Strany je barokní kopule kostelu sv. Mikuláše s přiléhající, stejně vysokou věží. Původně na tomto místě stával raně gotický kostel z počátku 13. století, zasvěcený rovněž sv. Mikuláši z Myry. V sousedství bývalo již v románském období tržiště. Barokní kostel sv. Mikuláše vznikal v letech 1703 – 35 pod dohledem významného architekta Kryštofa Dienzenhofera a později jeho syna Kyliána Ignáce. Barokní kostel sv. Mikuláše na Malé Straně je jedním ze stylově nejčistějších a nejkrásnějších příkladů vrcholné barokní architektury severně od Alp. Kostel byl součástí areálu jezuitské koleje. Zatímco kostel byl majetkem církve, přilehlá věž náležela obci, tedy Malé Straně, a proto má i vlastní popisné číslo 556 a vlastní vchod. Věž, která sloužila zároveň jako zvonice i hláska, byla postavena později než kostel K. I. Dienzenhoferem, dokončena byla roku 1755 jeho žákem a zeťem Anselmem Luragem. Ovšem už pět let před dokončením věže na ni byly zavěšeny zvony. Záměrně je věž i kopule chrámu stejně vysoká, tj. 74 m a obě jsou koncipovány tak, aby panoramaticky korespondovaly s chrámem sv. Víta na Pražském hradě. Zvonice byla také poslední pražskou věží – hláskou. Poslední hlásný tu žil do roku 1891, do té doby byl povinnen při požáru zvonit, ve směru ohně vyvěsit z okna červený prapor a v noci lucernu. V bytě posledního hlásného později žil malíř Jan Vochoč. S nástupem komunistické zvůle se ve věži usídlila Státní tajná bezpečnost