Na místě dnešního boskovického zámku stával původně dominikánský klášter, který po svém zrušení krátce sloužil jako manufaktura na výrobu barviv. Přestavba klášterních budov na zámek byla realizovaná v letech 1819-1826 za Františka Xavera z Ditrichsteina. Vznikl tak jeden z nejpůvabnějších empírových zámků na Moravě, který si svou slohovou čistotu udržel až do současnosti.
V roce 1856 se zámek dostal do držení hraběcího rodu Mensdorff-Pouilly, který vlastnil až do roku 1950 a kterému byl opět v roce 1991 navrácen. Návštěvníka jistě nejvíce upoutají předměty výjimečného až kuriosního charakteru. Měděný globus, na kterém je hvězdná obloha zobrazena pomocí heraldických znaků, je jeden ze tří na světě. Obrovské výjevy z protitureckých válek v sále bitev jsou malované na buvolí kůži. Rokokové dětské divadélko, dar královny Viktorie, je opravdovou technickou zajímavostí.
Dětem je taktéž určena miniaturní nábytková souprava. Tyto předměty se staly pro boskovický zámek typickými. Ze samotného zámeckého interiéru potom vyniká velkolepý taneční sál, dodnes využívaný jako koncertní síň.