NKP – areál vysokých pecí "Dolní oblast Vítkovice"
Výroba železa na severní Moravě a ve Slezku má dlouholetou tradici. Železo se v malých pudlovnách vyrábělo v Pobeskydí již v 17. a 18. století.
Prudký rozvoj železářství na Ostravsku v 19. století umožnily hlavně dvě skutečnosti: použití kamenného uhlí v hutnictví a vynález parní lokomotivy.
V tehdejší době nejznámější Frýdlantské železárny převzal v roce 1826 do vlastní správy olomoucký arcibiskup Rudolf, bratr rakousko-uherského císaře.
Založení Vítkovických železáren je úzce spjato s osobou F.X.Riepla, profesora na vídeňské polytechnice, který pracoval jako odborný poradce v otázkách dolování a hutnictví na olomouckém arcibiskupství.
Byl si vědom skutečnosti, že produkce dřevouhelných vysokých pecí ve Frýdlantě, Bašce, Čeladné a na Těšínsku v tehdejší době – na počátku 19. století – závisí na velikosti lesního bohatství a že produkce těchto pecí nebude dostačovat poptávce po železe k výrobě kolejnic
( začala výstavba tzv. Severní dráhy Ferdinandovy – první parní železnice z Vídně do Haliče).
NKP – areál dolu "Hlubina"
Založení dolu Hlubina:
Znalosti o vývoji uhelných slojí získané při hornické činnosti na okolních dolech Antonín, Karolina a Šalamoun prokazovaly, že uhelné sloje jsou vyvinuty od Moravské Ostravy dále na jih směrem k vítkovickým železárnám. Proto v blízkosti železáren byly v roce 1851 vyhloubeny dva vyhledávací vrty, které byly pozitivní s nálezy uhelných slojí. Na jejich základě byl na pomezí Moravské Ostravy a Vítkovic v tzv. Františkově údolí založen nový důl, který dostal název Hlubina.
V roce 1852 začalo hloubení současně dvou jam vedle sebe, což v té době bylo technickou novinkou označovanou v hornické praxi po dlouhou dobu jako dvojitá jáma. Jámy vztažná a větrní byly vyhloubeny ve vzdálenosti 24m od sebe. Těžní jáma č.1 byla od roku 1852 – 1857 vyhloubena až pod 4. patro do hloubky 244 m. Těžní stroj byl neznámé značky. Větrní jáma Hlubina 1 byla v letech 1854-1856 vyhloubena pod úroveň 2. Patra do hloubky 155m. Jáma byla vyzděna v soudkovitém tvaru se světlostí 3x3,7m. Větrní jáma byla vybavena ventilátorem syst. Guiball. Vyhloubením jam Hlubina v r. 1852-1857 byla otevřena skupina velmi vydatných Jakloveckých vrstev. První těžba z otvírek byla vytěžena jámou v roce 1857, pravidelná těžba začala v roce 1863.