Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka si nechal stavět letní sídlo od r. 1679. Sledoval tím získání šlechtického titulu, což se mu podařilo. Trojský zámek patří mezi nejvýznamnější ukázky zámecké barokní architektury 17. st. v Čechách vůbec. Ke stavbě i k výzdobě pozval hrabě Šternberk vynikající evropské umělce. Stavbu projektoval Giovanni Domenico Orsi, jehož brzy vystřídal Jean Baptiste Mathey, který změnil původní koncepci na velmi pravidelnou dispozici s hlavním sálem uprostřed. Hlavní sál byl spojen se zahradou monumentálním zahradním dvojramenným schodištěm, k jehož sochařské výzdobě byli roku 1685 pozváni Jiří a Pavel Hermannové z Drážďan. Asi kolem roku 1705 je doplnil Jan Brokof. Schodiště je vyzdobeno plastikami antických bohů a bohyň znázorňujícími jejich boj s Titány, jak líčí starořecká Iliada. Odtud patrně pochází i název Troja, který se pak rozšířil na celou oblast.
Strop a stěny ústředního sálu pokrývají fresky s námětem Apotheosy vítězství nad Turky u Vídně a oslavují tak Habsburky. Fresky namalovali nizozemští malíři Abraham a Izak Godinové. Přilehlé místnosti pak vyzdobil italský malíř Francisco Marchetti se synem Giovannim freskami s náměty antické mytologie a oslavou stavebníků zámku. V zámku je celkem 4000 m2 maleb, z toho 1400 m2 v hlavním sále, který slouží také ke koncertům. Zámek, citlivě zasazený do krajiny, obklopuje rozsáhlá francouzská zahrada vyzdobená terakotovými vázami, štukovými prospekty a oranžeriemi s bustami imperátorů.