Přáli jste si někdy objevit skutečný poklad? Ten táborský si můžete prohlédnout v nově otevřené expozici, ve které jsou vystaveny čtyři tisíce stříbrných mincí z jagellonského období. Mince spolu s dalšími předměty denní potřeby byly objeveny v jednom z táborských domů v historickém centru.
Dům, který po staletí ukrýval poklady
Při generální rekonstrukci domu čp. 308 byl v táborské Svatošově ulici v roce 2001 prováděn archeologický výzkum. Kromě dohledů a terénní dokumentace byly provedeny tři záchranné akce, které přinesly nové poznatky o stavebně-historickém vývoji domu i o životě v něm od sklonku středověku až do 17. století. Zachované nálezové situace i získané soubory hmotné kultury umožnily učinit si konkrétnější představu nejen o podobě domu a domácím vybavení táborských měšťanů na konci středověku a začátku novověku, ale některé z nich zasahují i do obecnější problematiky dobové výroby, obchodu a řemesla, společenského dění, výkonu úřednické moci, životního stylu apod. Protože všechny tři archeologické nálezy představují výjimečnou možnost nahlédnout do několik set let vzdálené historie a tak alespoň částečně přiblížit život, práci i myšlení táborských měšťanů před mnoha staletími, rozhodli jsme se je široké veřejnosti zpřístupnit formou trvalé výstavy, nazvané Táborský poklad. Ta se nejprve zabývá dějinami domu čp. 308 a objevy, které patří do doby před jeho zánikem požárem v roce 1525. S touto katastrofou souvisí i nález mincovního depotu, který patří svým počtem, kvalitou i dobře zachovaným místem úkrytu k nejvýznamnějším mincovním nálezům z jagellonského období na našem území. Na závěr nahlédneme do domu městského písaře Václava Churáňka, který v čp. 308 bydlel na přelomu 16. a 17. století. Z této doby se zachoval rozsáhlý soubor domovního inventáře, vypovídající nejen o zásobování, vybavení kuchyně, způsobu stolování, ale i o profesi majitele a jeho společenských stycích.
1. První „poklad“
Období před rokem 1525
Do období před požárem v r. 1525 patří nález pozdně gotických kachlů v provedení, které nebylo až do doby objevu v Táboře z našeho území známo. Výrobky si s velkou pravděpodobností objednal Mikuláš Vlaský ze Sionu, který byl v letech 1511-1525 v Táboře rychtářem a opakovaně konšelem a členem šestipanského úřadu.
Součástí expozice je kromě vystavených originálů pozdně středověkých kachlů také stavební rekonstrukce gotických kamen v původní velikosti.
2. Mincovní poklad
Ve dnech 6.-8. listopadu 2001 došlo v domě čp. 308 k objevu dvou nedaleko sebe uložených mincovních depotů. Mince byly shromážděny ve dvou keramických nádobách pod dlaždicovou podlahou jedné z místností zadního traktu domu. Nádoby obsahovaly stříbrné mince v celkovém počtu kolem 4000 ks, o váze 7,5 kg, v dobovém přepočtu představovaly téměř 46 kop grošů českých. Nejmladší mince pocházejí z roku 1524.
Díky množství, sortimentnímu zastoupení i kvalitě dochovaných nálezových okolností se jedná o nejvýznamnější mincovní depot z jagellonského období na našem území.
3. Třetí „poklad“ v domě čp. 308
Na přelomu 16. a 17. století byl dům ve vlastnictví táborského městského písaře Václava Churáňka. V expozici je vystaven unikátní soubor dobové hmotné kultury, nalezený v odpadní jímce. Kromě předmětů, které patrně patřily do Churáňkova osobního vlastnictví či souvisely s výkonem jeho povolání, je předvedena i výbava z jeho domu, zvl. užitkové předměty, které v domácnosti sloužily ke stolování, zásobování, vaření apod.
Výstavu odborně, ekonomicky a technicky zajišťují a garantují:
Město Tábor
Husitské muzeum Tábor
Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích
Firma Karel Dvořák Tábor
Autor výstavy: Doc. PhDr. Rudolf Krajíc, CSc.
Spoluautor numismatické části výstavy: PhDr. Jiří Chvojka
Architektonické řešení: ing. arch. Jan Hubička a Eva Hubičková
Místo expozice: budova renesanční sladovny v areálu bývalého táborského hradu – NKP.
Výstava byla realizována v rámci projektu Města Tábor „Výlet do středověku aneb Jak se dříve žilo“. Součástí projektu je i monografická publikace, nazvaná „Táborský poklad (Archeologický výzkum v domě čp. 308)“, která byla vydána v říjnu roku 2006. Jejími autory jsou Rudolf Krajíc a Jiří Chvojka.