Pivovar se nachází nedaleko řeky Ohře v severní části města Kynšperka nad Ohří o kterém je první písemná zmínka již z roku 1232.
Historie pivovarnictví v Kynšperku je také velmi stará. V historických análech se dočteme, že některá města bývalého Loketského kraje, včetně Kynšperka, si v roce 1547 stěžují, že šlechta zakazuje svým poddaným odebírat měšťanské pivo. Z tohoto se dá usuzovat, že se v Kynšperku vařilo pivo již v první polovině 16. století.
Skutečná historie pivovarnictví začíná rokem 1579, kdy Kynšperk získal od císaře Rudolfa II. várečné právo. Toto právo bylo v roce 1595 císařem potvrzené. Rok 1595 se dá považovat za rok zahájení vaření piva v Kynšperku.
V roce 1603 město Kynšperk postupně převzalo majetky Kašpara Belvice z Nostvic včetně panské sladovny. Na místě současného pivovaru byl v roce 1620 postaven nový pivovar.
V důsledku pobělohorských konfiskací získal majetek Kynšperka včetně pivovaru rod Metternichů, kteří zde vládli až do roku 1734. V první polovině 18. století patřil kynšperský pivovar mezi 10 největších pivovarů Loketského kraje s výstavem více jak 1300 hektolitrů piva ročně. V nastalém stoletém období se majitelé často střídali. V roce 1840 začíná nová historie pivovaru pod vedením rodu Haasů z Hasenfeslu, kteří vlastnili pivovar do roku 1945.
V šedesátých letech 19.století byl pivovar stavebně rozšířen a vybaven strojním pohonem. Kapacita pivovaru byla deset tisíc hektolitrů piva ročně. Sládkem v té době byl Kašpar Krämling, z významného chebského sladovnického rodu. V roce 1875 pivovar vyprodukoval 21 429 hl piva. Nástupce Krämelinga byl Albert Haberzettl, další věhlasný sládek, za jehož působení se v roce 1882 / 1883 vyprodukovalo 24 054 hl piva.
K rozvoji pivovaru v druhé polovině 19.století přispělo vybudování železnice spojující Karlovy Vary, Sokolov a Cheb. Díky tomu se mohlo pivo rozvážet do vzdálenějších míst. Zároveň dochází k zániku malých vesnických pivovarů v okolí Kynšperka ( Mostov, Lítov, Kaceřov), které nemohly modernímu kynšperskému pivovaru konkurovat.
Na přelomu 19. a 20. století byl pivovar kompletně přebudován. Z původního pivovaru zůstala jen sladovna a sklepy. Vzhled pivovaru odpovídal tehdejší průmyslové architektuře a její některé prvky můžete shlédnout i dnes.
Pivovar měl i moderní technologické vybavení. Varna byla šestinádobová s kotli vyhřívanými parou. Kapacita varny byla postupně rozšiřována z původních 112 hl na 150 hl mladiny. Předpokládalo se její rozšíření na 200 hl mladiny. Pivovarské sklepy měli plochu 1 145m2 a bylo v nich 170 dřevěných sudů o obsahu 30 a 50 hl. Spilka byla vybavena betonovými káděmi. Sladovní humna měla plochu téměř 1 000m2 a byla schopna zpracovat až 80 vagónů ječmene za kampaň.
V roce 1911 byl pivovar napojen na vodovod. Výstav modernizovaného pivovaru byl projektován na 80 000 hl piva ročně. V té době bylo v pivovaru zaměstnáno 62 dělníků a 8 úředníků. Správcem pivovaru byl jmenován Josef Kiesse. Sládkem se stál za celou modernizací byl Josef Hackl, který v pivovaru působil do roku 1925. Funkce správce pivovaru byla nahrazena v té době funkcí ředitel, kterým se stal Karl Heinrich. Ve výrobním roce 1911/1912 bylo vyrobeno nejvíce piva za celou historii pivovaru. Celkem 56 520 hl piva. Základ výroby tvořilo výčepní pivo. Dále se vařil ležák a pravděpodobně tmavé pivo. Kynšperský pivovar byl největším pivovarem na Sokolovsku (Falknovsku).
V době I. světové války se propadl výstav piva na desetinu rekordní produkce. V roce 1917/1918 bylo vyrobeno jen 5 071 hl piva. Počátek dvacátých let 20. století šla produkce piva postupně nahoru. Na konci dvacátých let dosahovala předválečnou produkci. Pivovar byl znovu modernizován. Největší novinkou byla instalace stáčící linky lahví. V roce 1925 byl jmenován novým sládkem Bedřich Watzka ze Stříbra jenž byl v roce 1937 vystřídán Karlem Mörlem.
V období II. světové války se ve funkci správce vystřídali Viktor Schebrlle, Kryštof Schmid a František Dietl. Krátkodobým ředitelem pivovaru byl i bývalý sládek Hackl. Nad pivovarem, po čas války, prováděl dohled Valter Petschinka.
Na začátku 20. století majetkově vládla Olga Hassová a poté její syn Jíří Haas, který se v roce 1945 zastřelil na hradě Bítov.
Po osvobození Československa byl jako německý velkostatek s pivovarem v roce 1945 konfiskován a byl do pivovaru dosazen národní správce Eduard Petřík, který byl zároveň sládkem. Pomáhali mi podstarší Karel Kašpar a nadsladovní Jaroslav Marek. Druhým správcem byl jmenován Václav Tůma, úředník, který byl dříve ředitelem pivovaru Novopramen v Brně a v Chlumci nad Cidlinou. Produkce pivovaru neustále klesala. Pohybovala se kolem 30 tisíc hl piva. V roce 1947 byl pivovar předán do správy ONV Sokolov jako Okresní kynšperský pivovar. Komise Svazu pro chmel, slad a pivo konstatovala po revizi pivovaru 17.4.1948 neblahé hospodaření národní správy. Pivovar byl shledán jako neperspektivní a došlo k upřednostňování chebského a karlovarského piva.
Koncem roku 1948 přešel pivovar do majetku města Kynšperka jako komunální podnik. Nadále však podléhal okresnímu orgánu - Společné okresní správě komunálních podniků v Sokolově.
V červenci 1951 uzavřelo ministerstvo potravinářského průmyslu s ministerstvem vnitra dohodu “O vyčištění výrobních programů”. Podle této dohody komunální podniky podléhající ministerstvu vnitra neměly provozovat některé odvětví výroby např. vaření piva. Národní podnik Chebskokarlovarské pivovary začal 4.7.1951 přejímat kynšperský pivovar. Současně bylo rozhodnuto o jeho likvidaci. Dnem 30.12.1951 byl pivovar uzavřen s výjimkou sladovny. V roce 1952 byly budovy přiděleny základnímu závodu v Chebu, strojní zařízení pivovaru bylo rozděleno do závodů Cheb, Chodová Planá, Karlovy Vary, Prunéřov, Petrohrad, Loket a Aš. Zařízení pivovaru bylo odvezeno a z objektů byly vytvořeny sklady.
Nová kapitola pivovaru v Kynšperku se začala psát v roce 2010 kdy celý areál pivovaru koupila společnost Absolut Active s.r.o. Praha. Postupně bude vybudován komplex pod názvem “ Kynšperský dvorec”, který bude obsahovat: Pivovar o kapacitě 5000hl s možností její rozšíření.
Pivovarskou restauraci s kapacitou 100 míst v klenutém prostoru bývalé sladovny a 48 míst v zimní zahradě. Součástí restaurace je i salonek. V budoucnu v areálu vyroste také hotel o kapacitě 100 lůžek s wellnes a relax centrem.