Nejmladší, avšak největší synagogální stavba v Praze byla zbudovaná architektem W.Stiassnym roku 1905 - 1906 v pseudomaurském slohu. Je náhradou za Cikánovu, Velkodvorskou a Novou synagogu, které byly zbořeny při asanaci Židovského Města. . Průčelí budovy je charakteristické mohutným obloukem s velkým rozetovým oknem, v němž je šesticípá Davidova hvězda. Střed západního průčelí zdobí český a hebrejský nápis: ?Toto je Hospodinova brána, skrze ni vcházejí spravedliví. Což nemáme všichni jednoho otce ? Což nás nestvořil jediný Bůh ?? Po obou stranách vchodu jsou dvě věže. Původní název pro Jeruzalémskou synagogu zněl Jubilejní synagoga a odkazoval k padesátému výročí nástupu Franze Josefa na trůn. Pro Židy znamenalo těchto 50 let období relativního klidu a prosperity, proto tehdy existovalo mnoho staveb, které nesly toto označení. Své jméno má nakonec od místa, kde stojí - od Jeruzalémské ulice. Skutečnost rovněž poněkud paradoxní, protože ulice je pojmenována podle křesťanské kaple, která stávala na hřbitově u sv. Jindřicha již někdy ve 14. století, na počest vojů, které odcházely bojovat do Palestiny.
Průčelí budovy je charakteristické mohutným obloukem a velkým rozetovým oknem, kde se nachází šesticípá Davidova hvězda. Střed západního průčelí zdobí český a hebrejský nápis: „Toto je Hospodinova brána, skrze ni vcházejí spravedliví. Což nemáme všichni jednoho otce? Což nás nestvořil jediný Bůh?“ Po obou stranách vchodu jsou dvě věže. Synagoga má 850 sedadel, boční galerie se samostatnými vchody jsou určeny pro ženy. Vnitřní čelo chrámu je zdobeno motivem vinné révy. Nad nimi jsou Mojžíšovy desky s deseti zákony. Po první větší rekonstrukci v 90. letech byla synagoga znovu slavnostně otevřena roku 1996. Pod nánosy omítky a vrstvou staré malby byly objeveny bohatě malované ornamenty ve stylu vídeňské secese, jakými se nemůže chlubit žádný jiný židovský chrám ve světě. Jubilejní synagoga, stejně jako Staronová, slouží doposud k náboženským bohoslužbám.