Monumentální Bratislavský hrad vidět z velké dálky. Jeho výraznou siluetu zahlédne každý návštěvník Bratislavy. Majestátnost Hradu umocňuje vrch, na kterém stojí. Vystupuje do výšky 85 m nad hladinu řeky Dunaj.
Na konci 9. století byl významným sídelním hradištěm. K tomuto období se váže první písemná zmínka o Bratislavě z roku 907, v níž se zmiňuje bitva mezi Bavoři a starými Maďary pod hradem Brezalauspurc. V 11. a 12. století na hradním kopci vyrostl předrománský kamenný palác. Velkolepá přestavba hradu začala v roce 1423 a jejím výsledkem byl gotický hrad známý jako žigmundovský hrad. Poslední etapu velkých stavebních úprav hradu realizovala Marie Terezie. Z pálffyovského hradu dala postupně odstranit všechny fortifikace stavební prvky a zároveň zvýraznila, zdokonalila nebo rozšířila jeho obytné funkce v nejpřepychovější podobě. Nejzajímavější objekt, který později nazvali Tereziánum, přistavěli po roce 1768 k východnímu průčelí paláce.
Nádherný rokokový palác menších rozměrů byl sídlem místodržícího Alberta, který se do této významné funkce dostal díky sňatku s arcikňažnou Marií Kristýnou, dcerou Marie Terezie. Oba manželé jako milovníci umění začali shromažďovat na hradě četné umělecká díla, které se později staly základem dnes známé vídeňské galerie Albertina.
V květnu 1811 na hradě vypukl ničivý požár. S obrovskými ruinami ohořelého hradního paláce se nic nedělo 150 let. Až v roce 1968 se dokončila rekonstrukce hradního paláce.